Bujimu jsou teprve čtyři roky, ale prožil toho už tolik! K nám do Čech přicestoval až z Afriky…

Každý si představuje záchranu koček jinak. Někdy se to zvrtne a bohužel jsou lidé, kteří to myslí dobře, ale nechápou, že záchrana kočiček je také o tom je vykastrovat, když už je mají doma.
A tak se jedné paní, která myslela, že pomáhá a zachraňuje kočičky z ulice, přemnožilo spoustu koček doma. Jednou z těchto koček je také Sarah. Potomek sourozenců, od malička nemocná, vyhublá, je malinkatá, moc nejí, i když je dospělá, chybí jí hromada zubů. Ostatní kočičky jsou již v řešení, většina již našla domov.
Sarah strávila týden a půl na veterině, aby se dala alespoň trochu dohromady. Do toho se u ní také objevil svrab v oušku a příšerný zánět, se kterým se musela nějakou dobu léčit. Zlepšení pak bohužel nevydrželo dlouho a přišly další problémy. Tentokrát se jí udělalo zle, měla horečku a zase nechtěla jíst, což byl velký problém, protože už takhle vážila strašně málo…
Nemoc nakonec odezněla, Saruška je ale přesto kočička dost netypická. Některé dny si dá s chutí tři jídla denně, jindy nad vším ofrňuje nos a papat se jí nechce. A když už chuť má, má taky tendenci se přejíst a pak zvrací (ale hned potom by šla stejně zase jíst), takže jí teta musí hlídat a dávkovat jí menší porce víckrát denně.
No není to s kočandou vůbec snadné. Musíme jí ale nechat, že se pak dočasné tetě odvděčuje za její péči tím, že se k ní neustále lísá a dává jí najevo, jak moc ji má ráda.